Pardubice - Po velké vodě v Pardubicích už není památky. Primátor Jan Nadrchal se ale ještě k tématu vrací, aby shrnul jednotlivé kroky, které se během povodní ve městě udály. Pardubice se stejně jako celá země ve dnech 12. až 16. září ocitly pod tlakem silných dešťů a výstrah meteorologů. Navíc se na město valily přívaly vody z rozvodněných řek.
Zatímco mnohé jiné regiony České republiky čelily ničivým následkům povodní, které braly domovy i lidské životy, Pardubice naštěstí vyšly z této zkoušky relativně bez větších škod. Přesto však byl deštivý víkend plný napětí a preventivních opatření. O tom, jak město zvládlo povodňovou situaci, tedy jaká opatření byla přijata a co městu pomohlo vyhnout se nejhoršímu, je aktuální rozhovor s primátorem města Pardubic Janem Nadrchalem.
Předpovědi počasí na polovinu září byly neúprosné a zcela jasné: republiku čekají vydatné srážky, které rozvodní řeky. Jak se na situaci připravovalo město Pardubice, které leží na soutoku Labe s Chrudimkou?
S velkým respektem a přípravou na všechny možné scénáře. V souvislosti s hydrometeorologickou situací a předpovědí počasí jsme už od středy upozorňovali občany města na blížící se vzestup vodních hladin zejména na menších tocích. Povodňová komise i krizový štáb města byly od poloviny týdne v pohotovosti, Služby města Pardubic připraveny na případnou instalaci mobilního protipovodňového hrazení podél Chrudimky v Bubeníkových sadech. Do pohotovosti byl uveden i Dopravní podnik města Pardubic a Rozvojový fond Pardubice, kteří se vždy podílejí na případném zajištění evakuace osob z povodněmi ohrožených území.
Od středy jsme my i pracovníci Povodí Labe vyzývali vlastníky nemovitostí v blízkosti vodních toků, aby odstranili veškeré překážky a materiál, který by mohl být odnesen velkou vodou a mohl by způsobit ucpání koryta řeky, mostků či propustků. Rovnou jsme upozorňovali, že voda stoupá rychle a žádá si rychlá opatření, například zákazy vstupů do rizikových míst, a že tedy prosíme o respektování případných opatření.
Už v pátek v podvečer jste z pozice předsedy svolal první jednání povodňové komise.
Pro mě to byla v ostré verzi premiéra. Členy komise jsou velitelé z řad hasičů, policistů, strážníků, zástupci Služeb města Pardubic, Vodovodů a kanalizací a samozřejmě Povodí Labe, kteří přinášeli pravidelné informace o stavu toků a možném vývoji situace v nejbližších hodinách. Ihned jsme souhrnné informace komunikovali směrem k médiím i občanům, ať už prostřednictvím webu nebo sociálních sítí, které se v kritické dny staly hlavním zdrojem čerstvých informací pro obyvatele města.
A hned závěr prvního zasedání komise nevěštil nic dobrého - Chrudimka se už v noci na sobotu měla rychle zvednout z prvního na nejvyšší stupeň, a to během pouhých několika hodin. Služby města jely okamžitě stavět protipovodňové zábrany do Bubeníkových sadů. Kolem Automatických mlýnů bylo postaveno hrazení ze stovek protipovodňových pytlů s pískem. Zavřely se cyklostezky podél Chrudimky, vydali jsme výstrahy pro vstup do ledů a parků. Se vším za plného nasazení pomáhali krajští i dobrovolní hasiči i městští strážníci, městský rozhlas lokálně upozornil obyvatele Nemošic, Drozdic a Mnětic o přípravě na možnou evakuaci. Jednání skončilo v noci a další bylo naplánováno na brzké ráno v sobotu. Prognózy se naštěstí nenaplnily, hladina se zvedala pomaleji.
Celá sobota se i přes vydatné srážky nesla v relativním klidu, probuzení do neděle bylo rychlé - kvůli rozlité Chrudimce byly od komunikací částečně odříznuté obce Drozdice, Mnětice a Žižín. Řeka v Drozdicích zaplavila 7 domů a pole, obyvatelé byli v pořádku a byla jim nabídnuta evakuace. Nemošice byly zatopené v neobydlených částech.
V noci na pondělí už se voda valila sklepy rodinných domů v několika nemošických ulicích. Dopoledne město s okamžitou platností uzavřelo most kpt. Bartoše a přilehlou lávku pro pěší kvůli naplaveninám. Uzavřen byl také most přes Chrudimku mezi Automatickými mlýny a Bělobranským náměstím, lávka pro pěší a cyklisty pod nemocnicí na Vinici a cyklostezka podél stoupajícího Labe od mostu kpt. Bartoše do Rosic.
V pondělí večer už kulminovaly obě řeky, v úterý jsme se probudili do slunečného dne, a tedy s úlevným nádechem, že jsme snad z nejhoršího venku. A že se u nás díkybohu nic vážného nestalo, určitě tedy v porovnání se situací například na Moravě.
Město netradičně často využívalo městský rozhlas. Bylo to na místě?
Rozhodně ano, a to ve všech případech. Nejzásadnější informace bylo nutné oznámit ihned, a to všemi možnými informačními kanály. Když zazní rozhlas, lidé zpozorní, a i když hlášení nerozumí, začnou hledat obsah sdělení. Ten jsme měli pravidelně aktualizovaný na webu města i na sítích.
První, večerní hlášení v pátek se týkalo pouze obcí, kde hrozilo, že se vybřeží Chrudimka. Celá komise si byla možného paniky vědoma, ale ty prognózy byly nekompromisní. Navíc východ republiky se už trápil s vylitými koryty řek a ničící povodňovou vlnou. Rozhlas jsme v průběhu víkendu použili ještě pro několik výstrah a upozornění, to už ale po celém městě. V sobotu intenzivně pršelo a ve městě začaly padat větve i pohledově zdravé stromy. Z důvodu bezpečnosti jsme s okamžitou platností vyhlásili právě i zmíněným rozhlasem zákaz vstupu do lokality Červeňák, na Starou plovárnu, na Nemošickou stráň, do Bubeníkových sadů, ke břehům řek a do všech dalších uzavřených částí města, které byly označeny páskou zákazu vstupu nebo dopravním značením. Další hlášení se týkalo predikovaného rizika, že déšť nezvládne městská kanalizace a mohla by vytopit lidem sklepy a suterény, ať už bydlí blízko, nebo daleko od řek – zatopení hrozilo všem nejníže položeným částem města. Současně jsme vyzvali řidiče, aby pokud možno nechali auta v pondělí doma, respektive na bezpečném místě mimo centrum Pardubic. Situace ve městě je náročná v běžném režimu, natož při případných povodních. V pondělí nám hasiči hlásili velké nánosy dřevin, které ohrožovaly pilíř mostu Kpt. Bartoše. Hlášení rozhlasem se týkalo jeho okamžitého uzavření s vědomím toho, že je pro město páteřním mostem, obzvlášť když se aktuálně opravuje Wonkův most. Riziko nebezpečí bylo podle statiků vysoké. Zavírali jsme také most u Bělobranského náměstí a některé cyklostezky. A poslední, úterní hlášení se týkalo opětovného zprovoznění mostů.
Jak ukáznění byli lidé ve městě v době povodní?
Většina spoluobčanů se chovala s respektem k aktuální situaci a za to jim patří náš veliký dík. Řada občanů ale také porušovala zákazy vstupu do parků a k řekám, chodila si povodně fotit i za pásky a nebála se vzít s sebou na tu podívanou děti. Nedisciplinovanost o víkendu stoupala, pásky byly zpřetrhané v řádu desítek minut, až policie rozhodla zdůraznit, že za nedodržení zákazu vstupu hrozí lidem vysoké pokuty. Věřte, že to riziko pádu stromu, nebo jeho části bylo velmi vysoké.
Týden po povodních byl velmi slunečný, teploty rychle stoupaly, ale parky a cyklostezky zůstaly zavřené.
Takovou vodu město dlouho nepamatuje. Přestože léto bylo dlouhé, horké a suché, kvůli srážkám byla už po jediném velmi deštivém víkendu zcela podmáčená a spolu s ní i porosty v parcích a podél řeky. A ty se musí opakovaně a mnoho dnů po sobě monitorovat. Arboristé a dendrologové vytipovávali rizikové stromy, už v pátek po povodních postupně začali s údržbou větví i kácením. Další středu jsme všechny parky otevřeli. V případě podezření na nestabilitu je nyní v plánu u vytipovaných stromů ještě tahová zkouška, nicméně není možné tyto zkoušky provádět u každého stromu bezdůvodně, protože cena za jednu zkoušku se pohybuje kolem 10–15 tisíc korun.
Věřme, že Pardubice mají takovou zkoušku na dlouhou dobu za sebou.
Pevně v to doufám! Rád bych poděkoval všem členům povodňové komise za jejich skvělou práci a součinnost. Děkuji tedy hasičům za perfektní rychlou práci, stejně tak pracovníkům Služeb města Pardubic, dopravního podniku, městským strážníkům i státním policistům, pracovníkům Povodí Labe a externím hydrologům, kteří znají každou zátoku řeky. Dále pak patří velké uznání kolegům zaměstnancům z naší radnice.
A v neposlední řadě opětovně občanům. Silné bylo vnímat semknutí v době obav a nejistot, silnější pak sledovat potřebu našich obyvatel pomáhat tam, kde zvítězila voda. S pokorou, že k Pardubicím byl živel mírnější. Jsme rádi, že jsme mohli za město ihned poslat zatopené Opavě materiální pomoc v podobě vysoušečů, elektrocentrál a dalšího technického vybavení. Jsme vděční, že občané reagovali na městskou povodňovou sbírku a mohli jsme materiálně pomoci v dalších zatopených oblastí v naší republice.
zdroj: Magistrát města Pardubic
