Ležáky - V neděli v Ležákách na Chrudimsku uctili památku sedmapadesáti statečných obyvatel této kamenické osady i dalších spolupracovníků výsadku SILVER A, který zde od ledna do června 1942 působil. Právě před jedenaosmdesáti lety se staly obětí německých nacistů. Malá osada na Chrudimsku, která neprávem zůstává ve stínu zločinu spáchaného 10. června 1942 na Lidicích.
Vojenský historik a ředitel památníku Lidice Eduard Stehlík v den výročí připoměl veřejnosti celý příběh této malé osady na Chrudimsku.
Záhy po okupaci vznikla v Ležákách odbojová skupina „Čenda“, jejímiž členy byli autodopravce Čeněk Bureš, mlynář Jindřich Švanda a jeho švagr Josef Šťulík, bratři František a Jindřich Vaškovi, vrchní četnický strážmistr Karel Kněz, strojník Karel Svoboda a účetní Miloslav Stantejský.
Prostřednictvím Františka Vaško udržovali ležáčtí kontakty se skupinou pardubických odbojářů, a právě z Pardubic dorazili 4. ledna 1942 do Ležáků nečekaní hosté – nadporučík Alfred Bartoš, rotmistr Josef Valčík a svobodník Jiří Potůček – členové výsadku SILVER A, kterých se skupina „Čenda“ ujala. A právě z okolí Ležáků navázala radiostanice Libuše mimořádně důležité spojení s Londýnem, které udržovala až do června 1942.
Po zradě Karla Čurdy se pátrání gestapa po parašutistech a jejich spolupracovnících přesunulo na Pardubicko. Následky byly nesmírně tragické. O život přišel velitel SILVER A Alfred Bartoš, který se smrtelně postřelil 21. června 1942 v Pardubicích, desítky spolupracovníků výsadku byly povražděny a došlo i ke spáchání ležáckého zločinu.
Na základě informací o působení ilegální radiostanice v okolí Ležáků zahájilo gestapo 20. června 1942 zatýkání v obcích Ležáky, Dachov, Včelákov a Miřetice. O čtyři dny později – 24. června 1942 – byl proveden zásah proti celé osadě Ležáky, kterého se zúčastnili příslušníci gestapa, Schutzpolizei a SS z Pardubic a Hradce Králové.
Osada byla neprodyšně uzavřena, její obyvatelé soustředěni v opuštěném lomu, odkud byli převezeni do Pardubic. Všech devět usedlostí v obci bylo vyrabováno a vypáleno. Na pardubickém Zámečku odebrali ležáckým ženám děti (celkem 13), které byly odeslány do Prahy a odtud přes Lodž do Chelmna, kde bylo 11 z nich zavražděno v plynových autech.
Po válce byly nalezeny pouze sestry Jarmilka a Maruška Šťulíkovy.
Všech 33 dospělých obyvatel Ležáků bylo ještě 24. června večer zastřeleno na pardubickém popravišti. Na rozdíl od Lidic byly v Ležákách vražděny i ženy. Čtyři z nich byly těhotné a nejmladší Heleně Skalické bylo pouhých patnáct let…
Zbývající dospělí obyvatelé osady byli na stejném místě zastřeleni později, nebo zahynuli v koncentračním táboře. Čest jejich památce!
