Pardubice - Libereckou radnici zaujal pardubický Program rozvoje bydlení. V něm se vrací sto procent výnosů z nájmů, tedy přes 90 milionů korun ročně, do zkvalitňování bytového fondu města. Také je zajímal projekt startovacího bydlení pro mladé pracující lidi. Mladí v Pardubicích mají od města k dispozici 225 startovacích bytů. Zástupci obou měst se shodli na tom, že dotační podmínky jsou pro města velmi svazující. I přes bytovou výstavbu developerů se v České republice bydlení zdražuje a stává se více cenově nedostupné. S tím také roste počet lidí, kteří mají problém náklady na bydlení pokrýt. Je tedy na místě, aby i samotná města byla připravena s pomocnou rukou.
„Cenově dostupné a kvalitní bydlení proto vnímáme jako klíčové téma pro rozvoj a udržitelnost města. I my si máme od libereckých kolegů čím inspirovat, kdy město Liberec staví vlastní nové nájemní byty. Kde je vůle, je i cesta,“ potvrzuje náměstek Jakub Rychtecký. S tím, že současné vedení města Pardubic vedle velkých investic do stávajícího bytového fondu města, který čítá 2100 bytů, chce připravit vlastní výstavbu cenově dostupného nájemního nebo družstevního bydlení například v lokalitě Hůrek třeba prostřednictvím Nadace pro rozvoj města Pardubic.
Návštěva z Liberce si v souvislosti s bytovou politikou odvezla řadu inspirativních informací. Například že Pardubice v souladu se směrnicí poskytují byty sociální a cenově dostupné, byty zvláštního určení a bezbariérové pro seniory a lidi s handicapem, chráněné bydlení a byty startovací. Rozdělují také zaměstnanecké a komunitní byty pro organizace pracující s lidmi s handicapem či osobami ohroženými ztrátou bydlení nebo procházejícími transformací péče, v tomto případě se jedná o dětské domovy a dětská centra. „ Výměna informací a dobré praxe je stěžejní pro řešení nedostupnosti bydlení. Inspiraci pro Liberec vidím v promyšleném systému reinvestic nájemného zpět do bytového fondu nebo v oblasti startovacích bytů pro mladé,“ hodnotí setkání liberecký náměstek pro bydlení Jan Hruška.
Kromě teoretické části se účastníci vydali také přímo do terénu, aby si prohlédli ordinaci pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a společně s pracovníky magistrátu navštívili také ubytovnu v ulici Češkova. „Ordinace pro osoby ohrožené sociálním vyloučením byla naším pilotním projektem. Je určena osobám bez přístřeší, které jsou nějakým způsobem napojené na naše sociální služby a jejich poskytovatele. Právě tato skupina lidí má opravdu velký problém s tím najít lékaře. Máme radost, že se ordinace uchytila, pravidelně sem dochází 250 osob. Celkově má ordinace v současné době v evidenci zhruba 500 klientů. Ti zde mohou získat nejen potvrzení o bezinfekčnosti, které je podmínkou přijetí do azylového domu. Nejdůležitější je, že mohou řešit svůj zdravotní stav a přestat být hrozbou i pro obyvatele z hlediska šíření nákazy,“ informuje o chodu a významu ordinace Iva Bartošová, vedoucí odboru sociálních věcí pardubického magistrátu.
