Pardubický kraj - Z XVI. letních paralympijských her v Tokiu česká výprava přivezla hned osm cenných kovů. Velkou zásluhu na tomto výsledku má i stolní tenista Jiskry Litomyšl Petr Svatoš, který se se svým spoluhráčem Jiřím Suchánkem umístil na konečném třetím místě v soutěži dvojic.
V semifinále nestačili na favorizované německé duo a pozdější vítěze Thomase Bruechleha a Thomase Schmidbergera. „Beru to i přes porážku od nich jako velký úspěch, obzvlášť po tom, co jsem v singlu doplatil na nováčkovskou daň a vlastní nervozitou si zkomplikoval vstup do turnaje. Nakonec jsem si na atmosféru velkého turnaje i izolaci v olympijské vesnici zvykl a v deblu jsme s Jirkou odehráli slušná utkání, ze kterých byl nakonec bronz,“ ohlíží se za svým dosavadním největším sportovním úspěchem Petr Svatoš.
Reprezentant ČR bydlí v nedaleké Budislavi a stolnímu tenisu se věnuje hned na dvou úrovních. Mezi vozíčkáři hraje nejvyšší ligu za TJ Sokol Lhůta a účastní se republikových i mezinárodních utkání. Právě za své výsledky v této kategorii si vybojoval právo na účast na paralympiádě. Kromě toho se ale také aktivně připravuje s členy zdejší TJ Jiskra Litomyšl, jejíž barvy hájí v krajském přeboru. „Za Litomyšl hraji rád, léta jsem tady žil a studoval, takže de facto mám dva sportovní ‚domovy‘, kam se vracím. Soutěže v krajském přeboru jsou občas zvláštní tím, že se někdy zdraví soupeři diví, že je porazil vozíčkář, ale reakce okolí jsou hlavně pozitivní. Pro mě je to trénink a herní praxe navíc, která se vždy hodí,“ popisuje medailista své soutěžení za litomyšlský oddíl.
Zlomový okamžik kariéry
Úspěch na paralympiádě může pro Petra Svatoše být odrazovým můstkem pro ještě úspěšnější sportovní kariéru a letošní bronz nemusí ve sbírce trofejí zůstat osamocený. „Je to obrovská šance, protože na bronz se nám s Jirkou podařilo dosáhnout za určitých podmínek. Ty se teď díky sponzorské podpoře mohou zlepšit, takže se budu moci ještě lépe připravovat, častěji trénovat a vyrážet na zahraniční turnaje, kde se člověk otrká hlavně psychicky. Letošní paralympiáda se sice konala v roce 2021 kvůli koronakrizi, ale další už bude standardně v roce 2024. Takže mám tři roky na to tvrdě dřít a pokusit se kvalifikovat na další ročník. Udělám pro to maximum a bronz beru jako velkou šanci se ve sportu ještě více profesionalizovat,“ říká odhodlaně Petr Svatoš, který se doposud živil jako manažer v logistice. Oboru, jenž vystudoval na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné. Do budoucna chce v práci v omezené míře pokračovat, ale prioritu má mít alespoň dočasně sport.
Příběh Petra Svatoše není sympatický pouze ze sportovního hlediska. I přes nedávné úspěchy 31letý sportovec v minulosti vybojoval větší a náročnější bitvy. Ve 14 letech podstoupil onkologickou léčbu nádoru, který tlačil na páteř a míchu. V 17 letech kvůli následkům léčby musel usednout na vozíček a začít s náročnými rehabilitacemi. „Mám štěstí na lidi kolem sebe, rodinu, přátele, trenéry i spoluhráče. Pomohli mi tenkrát a pomáhají mi stále. Úspěch v Tokiu byl možný jen díky nim. Sport byl jednou z možností jak se se vším srovnat a jsem rád, že jsem nerezignoval, ale naopak přidal. Dalo by se říci, že až po zdravotních komplikacích jsem začal sportovat naplno. Protože i přes problémy to jde a rozhodně nejsem sám, který to takto má,“ dodává úspěšný paralympionik.
Bronzová medaile navíc letos nemusí být jeho posledním sportovním úspěchem. Na začátku října se Petr Svatoš vydá na další sportovní výzvu. Společně s dalšími českými reprezentanty zamíří do Slovinska, kde bude opět bojovat o cenné kovy. Tentokrát ne ve stolním tenisu, ale lovu ryb.
