Svitavy - Jedenadvacátý ročník svitavského masopustu spojený s jarmarkem, zabijačkovými hody a poprvé také s dětským karnevalem se uskuteční v sobotu 22. února 2025. Průvod masek, v letošním roce organizovaný ve spolupráci s brněnskou agenturou Rex, vyjde z dolní části náměstí Míru ve 13 hodin.
U staré radnice se jednotlivé maškary představí a poté požádají starostu města o povolení k obchůzce. Jakmile dorazí na horní část náměstí, už tam bude připravený masopustní jarmark a zabijačkové hody. Jelikož se v loňském roce osvědčil program pro děti, letos ho ve spolupráci s Mateřským a rodinným centrem Krůček nejen zopakujeme, ale také rozšíříme. Těšit se na něj můžete mezi 14. a 15. hodinou. Ale již před samotným startem průvodu si budou děti moci v dolní části náměstí zatočit kolem štěstí a vybrat si vlastní masopustní masku. Spolu s průvodem se poté kolo štěstí přemístí do horní části náměstí. Přijít v masce či s masopustní čepicí, případně si ji vytočit v kole štěstí, bude mít nespornou výhodu. Pro všechny, kteří tak učiní, bude v jednom ze stánků připravena malá odměna, například v podobě poukazu na nealkoholický punč na následném dětském karnevalu v Lidovém divadle.
V 15:00 přijde na řadu symbolické poražení kobyly (a její následné oživení), aby se poté průvod se všemi maskami a s hudebním doprovodem odebral na výše uvedený masopustní karneval do Lidového divadla, kam budou mít opět všichni v masce či s masopustní čepicí vstup zdarma. Speciální program pro děti zde bude probíhat od 16. do 17. hodiny.
Sobotnímu veselí bude v městském muzeu a galerii ještě předcházet masopustní týden. Od 18. do 21. února 2025 proběhnou tematické tvořivé dílny pro školky a školy, v jejichž rámci nejen představíme tradici masopustních obchůzek, ale také budeme vyrábět masky a čepice. Ve středu 19. února mohou mezi 16. a 18. hodinou přijít do muzejních dílen všichni, kteří rovněž zatouží vyrobit si vlastní tradiční i netradiční masopustní masku.
Na závěr si dovolím malé historické okénko. Jeden z nejstarších popisů masopustu v českých zemí pochází z pera italského emigranta Jindřicha z Isernie, který již ve druhé polovině 13. století popisuje nevázanost tehdejších bujných mravů. Podrobnější popisy staročeského masopustu se nám dochovaly od předních církevních reformátorů 14. a 15. století, kteří své současníky ostře kritizují, že masopust slaví příliš rozpustile a hříšně. O tom však zase třeba příště.
