Pardubice - První listopadový víkend zahajuje Gočárova galerie v Automatických mlýnech v Pardubicích několik výstav.
Tou ústřední je pocta ve světě uznávanému českému umělci, rodáku z nedalekých Holic, Karlu Malichovi. V těchto dnech si právě připomínáme 100. výročí jeho narození.
Expozice představuje zásadní díla z období po roce 1970, kdy Karel Malich začal intuitivně pracovat s formováním svých význačných drátěných plastik. Autor se soustředil na tvorbu, ve které by nejlépe vyjádřil obrovskou a neviditelnou energii, světlo, proudění vzduchu a vztahy, které přesahují naše běžné vidění. Vedle prostorových objektů jsou zde k vidění pastelové kresby, které prochází Malichovou životní tvorbou a sám autor je využíval k bezprostřednímu přenosu svých originálních představ a prožitků.
Na tvorbu Karla Malicha reaguje také umělkyně Eliška Perglerová, jejíž devítimetrová socha až do jara dotvoří prostor před budovou mlýnů. Dílo má tvar pšeničného klasu s infekcí námelu (ergot), která vychází z typických Malichových mračen, která autor vytvářel od poloviny 60. let. Také barva plechové píšťaly odpovídá Malichově paletě té doby. Do sochy bude možné vstoupit a poslouchat hukot podzimního větru a další zvuky "námelové infekce" (tedy fialové píšťaly).
„Karel Malich bohužel před pěti lety zemřel, ale Gočárova galerie má ve svých sbírkách řadu jeho významných děl a další pro tuto výstavu zapůjčila. Věřím, že výstava zaujme svým myšlenkovým přesahem zejména mladou generaci, která je velmi vnímavá. Pardubický kraj zařadil nedávno Karla Malicha mezi významné rodáky do dokumentu Tvář kraje,“ podotkl radní pro kulturu Roman Línek.
Přehled výstav:
KAREL MALICH: JÁ A TEN, JEHOŽ POTKÁVÁM
Gočárova galerie v Automatických mlýnech
2. 11. 2024 – 9. 2. 2025
Karel Malich (1924–2019)
Záštitu nad výstavou převzal pan Roman Línek, radní Pardubického kraje pro kulturu.
Výstava se koná ve spolupráci s Galerií Zdeněk Sklenář.
Jana Bernartová: Vidím všude jen tekuté krystaly. Cítím fantomové vůně.
2. 11. 2024 – 25. 5. 2025
Dům U Jonáše
Jana Bernartová připravuje pro výstavní projekt Rabbit Hole imerzivní site-specific instalaci Vidím všude jen tekuté krystaly. Cítím fantomové vůně. Autorka ve své tvorbě dlouhodobě zkoumá téma barvy, její zhmotnění v digitálním a analogovém médiu a vliv, který tato dvojí projekce má na vnímání a prožitek. Této problematice bude věnována i její nová instalace, a to zejména s ohledem na interakci smyslových vjemů a možnosti jejich mentálního otisku v paměti diváka.
Eliška Perglerová: Ergot
2. 11. 2024 – 13. 4. 2025
Gočárova galerie v Automatických mlýnech
Nové devítimetrové dílo Elišky Perglerové se váže ke stému výročí narození Karla Malicha, stejně jako velká výstava v Gočárově galerii v Automatických mlýnech. Dílo má tvar pšeničného klasu s infekcí námelu (latinsky ergot), která má tvar typických Malichových mračen, která vytvářel od poloviny 60.let a i barva plechové píšťaly odpovídá jeho paletě té doby.
Eliška Perglerová absolvovala na AVU Ateliér monumentální tvorby u Jiřího Příhody, má za sebou mnohé výstavní práce a zahraniční rezidence. Často reaguje svými nadrozměrnými objekty na veřejný prostor, do svých děl umisťuje diváky a proměňuje jejich prožitky i hapticky a akusticky.
I tentokrát bude možné do sochy vstoupit a poslouchat hukot podzimního větru a další zvuky „námelové infekce“ (tedy fialové píšťaly).
Dílo je k vidění bez vstupného před průčelím Automatických mlýnů, a to dnem i nocí.
František Kyncl: Štětce, špejle, rašple
2. 11. 2024 – 9. 2. 2025
Kurátoři: Monika Immrová a Filip Jakš
František Kyncl je znám díky svým strukturálním obrazům, kresbám a plastikám ze špejlí, které vznikaly převážně po jeho emigraci do Německa v r. 1968. Jeho práce však zahrnuje i výtvarnou reakci na hudbu a terénní nahrávky. Důležitou inspirací mu byla například minimalistická hudba StevaReicha. Od r. 1978 si natáčel také vlastní experimentální kazety s rytmikou, ruchy různých materiálů a zvuky okolí. Jeho kamarád Andreas Brüning pro něj rovněž nahrál průzkumy tonality saxofonu. Poslech dlouhých nahrávek Kynclovi sloužil jako inspirace při tzv. fonetické malbě, již vytvářel na speciálně sestrojených otočných bubnech hlavně v 80. letech. Tématem převodu zvuku do obrazu se však zabýval již od 60. let.
Řada sbírkových předmětů Gočárovy galerie, zejména však umělecká pozůstalost autora, nám umožnuje představit několik příkladů jeho „vizuálně fonetických struktur“ a prostředí, v němž vznikaly, a ukázat, jak jeho tvorbou prorůstají souvislosti vizuálního a auditivního vnímání.
Na výstavě uvidíte Kynclova výtvarná díla, dokumentaci jejich vzniku a uslyšíte jeho digitalizované nahrávky, které rovněž vychází na LP v rámci projektu Disegno auditivo Gočárovy galerie.
Jakub Nepraš, Ayahuasca, 2007
2. 11. 2024 – 13. 4. 2025
Gočárova galerie v Automatických mlýnech
Toto dílo je složeno z nepatrných záběrů lidské činnosti, které dohromady skládají velikou organickou mozaiku. Dívá se na naši civilizaci mikroskopicky, podobně jako se zkoumají buněčné struktury. Zvuk hemžení s rozpoznatelnými aktivitami rovněž utváří atmosféru funkčního systému, který těká jako jednotný živoucí koloběh.
Tato projekce byla mnohokrát vystavována v Čechách i zahraničí a Gočárovu galerii těší, že je od r. 2019 součástí jejích sbírek. V pátém nadzemním podlaží v Automatických mlýnech je dílo volně přístupné v otevírací době galerie.
Podrobné informace o všech zahajovaných výstavách naleznete zde.
