ČR - V České republice žije s tímto onemocněním více než 1 milion lidí a odhaduje se, že dalších 250 tisíc o své diagnóze ještě neví. Celosvětově se s ním pak potýká 10 % populace a toto číslo stále roste. Řeč je o cukrovce, na níž se nejen při příležitosti Světového dne diabetu rozhodla zaměřit nezisková organizace Loono. Cukrovku totiž ve většině případů způsobuje nezdravý životní styl, a je proto možné jí předcházet díky prevenci.
Cukrovka neboli diabetes je chronickým onemocněním, které významně ovlivňuje to, jak naše tělo hospodaří s krevním cukrem, tedy glukózou. Ta je pro buňky jedním z nejdůležitějších zdrojů energie. Vstup glukózy do buněk řídí hormon inzulín, jestliže nefunguje tak, jak má, neprobíhá správná přeměna cukrů v těle a dochází ke stavu zvanému hyperglykémie, tedy ke zvýšené hladině cukru v krvi.
„Vysoká hladina cukru v krvi poškozuje různé orgány našeho těla. Narušuje totiž stěnu malých cév, čímž snižuje prokrvení orgánů. Poškodit může ale také velké cévy, protože přispívá k procesu zvanému ateroskleróza, který může vést až k uzavření tepen a vzniku infarktu nebo mrtvice. Neblahý vliv má také na oči, kde škodlivě působí na malé cévy v sítnici, což může vést až k slepotě,“ vysvětluje, proč je cukrovka problém, MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka Loono.
„Cukrovka může také poškodit ledviny a snížit jejich schopnost správně filtrovat krev. Způsobuje také poškození nervů a vznik neuropatie, tedy necitlivosti nebo bolestivosti rukou a nohou. To může být velmi nebezpečné v momentě, kdy člověk necítí menší zranění a včas ho neošetří. Z malého škrábance se tak může rozvinout něco mnohem vážnějšího, například bércový vřed, který může vést až k amputaci dolních končetin,“ dodává.
Cukrovky rozlišujeme dva druhy. Cukrovka 1. typu je autoimunitním onemocněním, během kterého imunitní buňky útočí na slinivku, a tělo tak nedokáže vyrobit dostatek inzulinu. Tento typ, který často vzniká už v dětství, představuje 10 % všech případů cukrovky. Zbývajících 90 % je pak cukrovka 2. typu, která vzniká z důvodu snížené sekrece inzulinu ve slinivce břišní a současné necitlivosti tkání na inzulin, často ve spojitosti s nezdravým životním stylem. K jejím rizikovým faktorům patří věk nad 40 let, obezita, vysoký krevní tlak, nedostatek pohybu nebo výskyt cukrovky v rodině. Vedle těchto typů stojí ještě tzv. těhotenská cukrovka, která vzniká během těhotenství a po porodu zmizí.
Mezi příznaky cukrovky patří žízeň, nadměrné pití a jezení i časté močení. Objevit se může také hubnutí, únava a potíže se zrakem. Neobvyklá není ani zvýšená náchylnost k infekcím. „Často se však cukrovka zpočátku nemusí projevit vůbec a upozorní nás na ni až závažné komplikace, které toto onemocnění způsobuje. Je proto důležité si pravidelně měřit hladinu cukru v krvi,“ upozorňuje Kateřina Šédová.
Hladinu cukru v krvi zjišťuje praktický lékař během odběrů, které se provádí v rámci preventivní prohlídky jednou za dva roky. Doma nebo v lékárně je možné měřit pomocí glukometru. Jeho hodnoty však nejsou tak přesné jako při žilním odběru. Průběžné hodnoty pak nabízí 24hodinový monitor, který pomocí glukózového senzoru nepřetržitě monitoruje hladinu cukru v krvi a může tak poskytnout hodnoty glykémie v průběhu až několika dní. Zvýšená hodnota cukru v krvi se dá zjistit také z moči, například diagnostickým proužkem. Jde však pouze o orientační měření, jestliže je výsledek pozitivní, je nutné potvrdit jej i z krve.
A jak cukrovce efektivně předcházet? Důležité je udržovat si zdravou váhu a jíst pestrou stravu bez průmyslově zpracovaných a vysoce kalorických pokrmů. Pokud diabetik s nadváhou sníží svoji hmotnost o 10 %, může snížit rizika spojená s cukrovkou až o 40 %. Klíčový je rovněž pravidelný pohyb. Fyzická aktivita pomáhá kontrolovat hladinu glukózy v krvi a zvyšuje citlivost buněk k inzulinu. Naopak negativní vliv má nedostatek spánku, kouření a pití alkoholu.
