Pardubický kraj - Svatý Štěpán je tradičně dnem návštěv a hostin. Lidé vyráželi dříve, ale vyráží i dnes na návštěvy za členy širší rodiny, za kmotry i přáteli. Chodilo se „na Štěpána“, přálo se do nového roku a domy se naplnily ruchem a smíchem.
Děti a mladí lidé vyráželi na koledu: „Koleda, koleda, Štěpáne, co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upad' jsem s ní na ledu. Psi se na mě sběhli, koledu mi snědli. Já jsem malý koledníček, přišel jsem k vám pro pětníček, pětníček mi dejte, nic se mi nesmějte, však já jsem se najedl, suché řepy neberu.“ Obcházeli stavení s přáním zdraví a hojnosti a hospodáři jim na oplátku dávali výslužku něco dobrého, drobné peníze nebo i „něco na zahřátí“. Koleda tak připomíná staré zvyky, kdy sloužící odcházeli ze služby a dostávali výslužku. Měli tento den volno a mohli vyrazit za rodinou nebo zábavou.Odud pochází rčení „Na Štěpána není pána“.
Lidé v minulosti věřili, že v den svatého Štěpána musí být podávána drůbež, pekla se tak kachna, husa nebo kuře. Tato tradice se zachovala i do dnes, a v mnohých českých domácnostech se bude podávat pečená drůběž.
