Pardubice - Rok, kdy uplynulo 500 let od smrti Viléma z Pernštejna, pomalu končí. Program 500 let renesance ve východních Čechách, který na toto výročí odkazoval, byl navzdory mnoha covidovým omezením bohatý na události, vydané publikace, výstavy i turistické příležitosti.
„Díky velmi dobré spolupráci všech partnerů vznikl z původního nápadu docela rozsáhlý program na mnoha místech kraje. Zapojily se kulturní instituce kraje i města Pardubice, objekty Národního památkového úřadu, Univerzita Pardubice, pernštejnská a renesanční města, Pardubický pivovar, Rybniční hospodářství a mnozí další. Jsem rád, že se původní nápad takto rozkošatil a nebyla to jen sólo akce Pardubického kraje,“ uvedl iniciátor programu Roman Línek, náměstek hejtmana pro kulturu.
Knihy a publikace
K veřejnosti se v tomto roce dostaly tři knihy a čtyři publikace s perštejnskými tématy. Profesor Petr Vorel vydal třetí doplněné vydání Pánů z Pernštejna, Dubový poklad od Michala Hambálka z edice Východočeského muzea pojednává o pernštejnské truhle a výsledkem programu je i publikace 500 let renesance ve východních Čechách, která je ke stažení i digitálně na webu vilem500.cz. Regionální muzeum v Litomyšli vydalo průvodce Po stopách Pernštejnů v Litomyšli, Východočeská galerie v Pardubicích komiks Pět století na zubra neplatí, Klub přátel Pardubicka prezentuje nové poznatky o kostele svatého Bartoloměje a město Pardubice představilo kuchařku Pardubice na talíři, která se odkazuje na tradiční regionální suroviny a produkty.
Prémiová známka láká i nadále turisty
Pro turisty připravil Pardubický kraj mapu s názvem„Kam za renesancí a Pernštejny v Pardubickém kraji“, která je v tištěné i digitální podobě. Dalším lákadlem byla cestovatelská soutěž po 15 místech spojených s Pernštejny, která skončila losováním cen 28. října. Nadále jsou na deseti místech k mání turistické známky ze série 500 let renesance, za které je možné získat i velmi ceněnou prémiovou známku. Podle Davida Holuba ze společnosti Turistické známky za letošní rok získalo prémiovou známku 34 sběratelů, kteří stihli objet všechna místa, bude ovšem k dispozici ještě nejméně dva další roky.
Pokračovala rekonstrukce renesančních památek
Návštěvníci památek se letos navíc mohli těšit z několika opravených objektů. Na Kunětické hoře otevřel Národní památkový ústav rekonstruované západní křídlo, které se vrátilo k rukopisu architekta Dušana Jurkoviče. Dalším bonbónkem s renesanční minulostí je od letoška také nově vyšperkovaný Zámek Slatiňany. Zámek Litomyšl se pochlubil novým okruhem pro turisty a od příštího roku začne jeho rekonstrukce a posléze i obnova sgrafitových fasád. Na Zámku Pardubice, který je v majetku Pardubického kraje, je dokončena rekonstrukce paláce a hospodářských budov. Do krásy se probudilo zámecké nádvoří s arkádami i některé interiéry, kde se usídlí pernštejnská expozice. Na ně naváže projekt společenského sálu se zázemím podle návrhu architekty Evy Jiřičné. Nový kabát dostala letos i další část zámeckých hradeb.
Koncerty byly omezené, zaujaly výstavy
Hudební renesanci připomínal festival Pardubické hudební jaro zpočátku jen on-line, v rámci možnosti se přidaly hudební festivaly v Litomyšli, i Komorní filharmonie Pardubice při Městských slavnostech v Pardubicích. Méně omezení měly výstavy, zejména ty venkovní jako panelová výstava k pernštejnským a renesančním památkám v kraji. Východočeské muzeum v Pardubicích připravilo výstavu Pernštejnské ženy a Evropa. Ta má i mezinárodní mutace a kromě hlavního síla na pardubickém zámku putuje i po dalších místech. Výstavy s renesančními tématy se konaly třeba také v Národním hřebčínu v Kladrubech nad Labem, v Pivovaru Semín, v regionálních muzeích v Chrudimi a ve Vysokém Mýtě a ve Státním okresním archivu v Pardubicích.
Historické akce vyzývají k novým tradicím
Renesanční šlechta či její vojáci se objevili na akcích v Letohradě, Moravské Třebové, na střílení z valů pardubického zámku, na Rychmburku, na akci Bohdaneč žije, na Retroměstečku i při pardubických Městských slavnostech. „Někde to byly akce už zažité, ale některé byly inspirovány naší výzvou. Věřím, že přežijí i další roky, potřeba renesance trvá. A pokud organizátoři nebudou vzpomínat na odkaz Pernštejnů každoročně, tak třeba aspoň jednou za 5 nebo 10 let, při dalším výročí,“ konstatoval Roman Línek.
Něco pro děti, něco pro duši i něco pro žaludek
Téměř všichni pořadatelé akcí se věnovali speciálně dětem v mnoha programech a dílnách. Kulturní úroveň doplňovali divadelníci na festivalu Pernštejnlove a Východočeské divadlo na Kunětické hoře. A nemohly chybět ani gastronomické speciality inspirované renesančními časy na Pernštejnském hodování na pardubickém zámku.
Co zbylo na příští rok?
Říká se, to nejlepší na konec, ale covidová doba to může posunout i trochu dál. Univerzita Pardubice zrušila prosincovou odbornou konferenci o Pernštejnech a přesunula ji na jaro 2022. „Museli jsme přesunout i vyvrcholení celého programu, a to otevření dlouho očekávané expozice Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách na Zámku Pardubice. Tady jsme měli problém s dodavatelem vybavení a nyní soutěžíme nového. Ten bude mít čtyři měsíce od podepsání smlouvy na dodávku zařízení a teprve poté začne Východočeské muzeum s instalací,“ předestřel další postup v této věci Roman Línek.