ČR - Konec roku se blíží. Přemýšlíte o tom, jestli si oslavy zpestřit ohňostrojem? Nebo jste spíše pro „zdravé povětří“? Podívejme se společně „pod pokličku“ ohňostrojům a jejich vlivu na vzduch, který dýcháme.
Ohňostroje nejsou ničím jiným než kontrolovanými výbuchy - tedy spalovacím procesem v ovzduší. Kromě zajímavého efektu s sebou bohužel přinášejí i některé negativní aspekty. Jedním z nich je krátkodobé, avšak potenciálně velmi výrazné, znečištění ovzduší.
Přinášíme pohled meteorologů, jak ohňostroje a různé dělobuchy, petardy či rachejte ovlivňují vzduch.
Kde je vliv největší?
Míra znečištění z odpalů pyrotechniky bývá největší v místech s nejvyšší mírou odpalů - obzvláště v místech špatně odvětrávaných. Typicky se jedná např. o náměstí nebo sídliště ve větších městech, kde je vysoká koncentrace odpalů a zároveň relativně uzavřený prostor, který omezuje rozptyl znečištění do okolí - a to se zde tedy kumuluje.
Kdy je vliv největší?
Obecně bývá situace nejhorší těsně po novoroční půlnoci ve městech. Na stanicích imisního monitoringu bývají nejvyšší koncentrace v průměru pozorovány mezi 1. a 2. hodinou ranní. To souvisí s faktem, že nějakou dobu trvá, než se znečištění rozptýlí do širšího okolí od místa odpalu a projeví se na stanicích v daném městě.
Profesionální ohňostroj versus drobná zábavní pyrotechnika, co škodí víc:
Jednoznačně výraznější je vliv drobných odpalů. Velké profesionální ohňostroje jsou jednak odpalovány ve vyšší výšce a znečištění se tedy lépe rozptýlí a také celkové odpálené množství pyrotechniky je výrazně menší. V prvních hodinách na Nový rok bývají koncentrace zejména prachových částic (PM) ve městech velmi vysoké. Není výjimkou, že v krátkodobém průměru je dosahováno nejvyšších hodnot za celý následující rok.
Mohou mít ohňostroje vliv na zdraví?
Na jednu stranu se jedná o velmi krátkodobé a velmi výjimečné znečištění. Na druhou stranu pokud se člověk nachází velmi blízko, mohou být hodnoty koncentrací znečišťujících látek extrémní.
Velmi vysoká míra znečištění může mít negativní dopad na zdraví i při krátkodobé expozici - a to zejména u náchylných osob, jako jsou osoby trpící chronickými dýchacími či kardiovaskulárními potížemi, malé děti nebo starší osoby.
Tato konkrétní látky se dstávají do ovzduší při odpalování ohňostrojů:
- Např. suspendované (prachové) částice (zejména menší frakce PM2,5 a PM1 ) – různorodá směs částic velmi malé velikosti, které jsou obecně hojně produkovány během spalovacích procesů.
- Vybrané kovy – k dosažení konkrétního barevného efektu se používají soli různých kovů. Některé z nich se v ovzduší běžně téměř nevyskytují, proto je právě výskyt těchto prvků v ovzduší dobrým indikátorem vlivu odpalování pyrotechniky.
- Draslík (K), síra (S) – tyto dva prvky, zejména pak ve vzájemné kombinaci, tvoří součást střelného prachu a jsou tak přítomny víceméně ve všech pyrotechnických efektech. Nárůst koncentrace K během odpalů ohňostrojů může být i o několik řádů.
- Stroncium, baryum, měď, bismut, hořčík, titan, rubidium, chrom, vápník, antimon, olovo, mangan – prvky, jejichž koncentrace mohou být během odpalů zvýšené, protože se v pyrotechnice používají.
- Oxidy dusíku – jsou produktem spalovacích procesů, ale zvýšení jejich koncentrací nebývá příliš výrazné.
- Oxid siřičitý – u nich může dojít ke zvýšení koncentrací.
- Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/Fs), hexachlorbenzen (HCB)
