Pardubice – Pozoruhodnou mozaiku získalo do svých sbírek Východočeské muzeum v Pardubicích. Radostné mládí – síla dospělosti – spokojené stáří od sklářských výtvarníků a akademických malířů Jindřicha Rejnarta (*1939) a Petra Rýdla (1945-2009) vznikla v polovině 80. let 20. století pro pardubickou nemocnici a tehdy nově budovaný pavilon léčebny dlouhodobě nemocných. Když musela být kvůli stavebním úpravám snesena, naštěstí ji nepotkal osud mnoha uměleckých děl 70. a 80. let, která z veřejného prostoru zmizela a byla nenávratně ztracena.
„Tady se ukazuje, jak je dobře, že krajské instituce mohou bez problémů spolupracovat. Pardubický kraj je stoprocentním akcionářem Nemocnice Pardubického kraje a zřizovatelem Východočeského muzea v Pardubicích. Už v minulosti vyšla nemocnice vstříc našim kulturním institucím třeba s počítačovou tomografií gotických a barokních soch nebo obřadní nádoby, a nyní se podařilo zachránit zajímavé umělecké dílo,“ říká Roman Línek, náměstek hejtmana pro investice a kulturu a dodává: „Je to citlivý obraz o plynutí času a etapách v životě člověka, bylo by škoda, kdyby zmizel. Třeba se najde nějaká příležitost, jak ho znovu poskládat. Myslím, že umělecká díla do veřejného prostoru patří a mělo by jich být více.“
Umění ve veřejném prostoru
Mozaika široká 435 centimetrů a vysoká 150 centimetrů je kvůli rozměrům rozdělena na 13 částí, které jsou nyní uloženy v novém depozitáři, který má muzeum v Ohrazenicích. „Tato mozaika je dokladem tehdejší zákonem dané praxe, podle níž se při každé stavbě z veřejných peněz počítalo se vznikem uměleckého díla,“ vysvětluje kurátor uměleckých sbírek muzea Jan Ivanega. „Muzejní sbírky dílo vhodně doplňuje jako ukázka práce východočeských autorů spojených se sklem. Je to první taková mozaika ve sbírce,“ upřesňuje Ivanega.
„Máme z akvizice mozaiky velkou radost, vždyť jde o ukázku jedné z nejstarších technik uměleckého zpracování skla, které je naším ‚rodinným stříbrem´,“ raduje se ředitel muzea Tomáš Libánek.
Umění ve veřejném prostoru je v posledních letech předmětem intenzivního badatelského zájmu. Ten se nejprve soustředil na mapování děl a lokální diskuse o osudu prací, které bývaly staršími pamětníky někdy odsuzovány. Souběžně se vede velká diskuse o architektuře za éry socialismu (například projekt panelaci.cz, diskuse o karlovarském hotelu Thermal, demolicích hotelu Praha a budovy Transgasu apod.).
