Pardubický kraj - Radní Pardubického kraje se v pondělí sešli s poslanci a senátory zvolenými na území regionu.
Se zákonodárci z obou parlamentních komor hovořili o návrzích na změny stavebního zákona, zákona o rozpočtovém určení daní či zákona o státní památkové péči. Řeč byla také o příspěvku Státního fondu dopravní infrastruktury na silnice II. a III. tříd, financování sociálních služeb či problematice evropských fondů.
Stavební zákon
Krajská legislativní iniciativa, kterou schválilo zastupitelstvo v září, předpokládá odklad všech fází implementace stavebního zákona o jeden rok. „S nově zvolenými poslanci jsme ve shodě, že stávající podoba rekodifikace stavebního zákona je v tomto rozsahu neaplikovatelná a je nutná opravdu odborná debata, které nepovede k rozbourání spojeného modelu veřejné správy,“ řekl hejtman Martin Netolický.
Změna rozpočtového určení daní
Další krajem schválenou legislativní iniciativou je změna rozpočtového určení daní pro kraje. „Naším návrhem chceme narovnat disproporce v daňových příjmech pro kraje tak, aby žádný z krajů nebyl na svých stávajících příjmech krácen. Důležité pro nás je, že se formující vládní koalice k tomuto hlásí a navýšení celkového objemu prostředků pro kraje má ve svém programovém prohlášení,“ řekl hejtman Martin Netolický s tím, že hlavním pilířem návrhu je zařazení silniční daně a daně z minerálních olejů do výčtu sdílených daní, a to se stejným rozsahem sdílení jako u jiných sdílených daní.
Přivaděče na D35
Náměstek hejtmana pro oblast dopravy Michal Kortyš informoval přítomné zákonodárce o postupu výstavby přivaděčů na dálnici D35. „V tuto chvíli, i vzhledem k cenám stavebních materiálů, přestřeleným částkám za archeologický průzkum a postupu projektování vidíme, že oproti částce alokované podepsaným memorandem potřebujeme navíc částku přesahující jednu miliardu korun,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Michal Kortyš, který poslance a senátory informoval o potřebnosti státní dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury na rekonstrukce silnic II. a III. tříd.
Evropské fondy a Národní plán obnovy
V rámci setkání seznámili zástupci kraje poslance a senátory s krajskými projekty podpořenými z programu REACT EU. „Obecně se v rámci mezikrajského srovnání řadíme mezi velmi úspěšné kraje, jelikož můžeme čerpat na stěžejní projekty v oblasti zdravotnictví, mezi které patří obě stavby centrálních urgentních příjmů,“ řekl hejtman Netolický. Radní pro regionální rozvoj a evropské fondy Ladislav Valtr hovořil o náhledu kraje na Národní plán obnovy a problematiku evropských fondů v období 21+. „V REACTu jsme prokázali, že na nové příležitosti z evropských fondů reagovat chceme a umíme, naše pozornost se proto nyní upíná také na Národní plán obnovy, který spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento další investiční nástroj však obsahuje až přílišný počet témat a aktivit, jejichž realizace je rozložena na prakticky všechna ministerstva v ČR a potřebná koordinace MPO bohužel prozatím chybí. Navíc je zde šibeniční časový rámec pro čerpání alokace,“ řekl radní Valtr s tím, že se v tomto případě stále jen velmi těžce zjišťuje, jaké konkrétní aktivity jsou z Národního plánu obnovy podpořitelné. Dalším tématem byly také nové podmínky v čerpání evropských dotací - tak zvaná taxonomie. „Jsou to vlastně zpřísněná „zelená“ pravidla, která se mají uplatňovat na úrovni každé výzvy, každého projektu. Jistý apel na centrální úroveň je zde opět v potřebě urychlení konkretizace,“ dodal radní Ladislav Valtr.
Návrh zákonodárné iniciativy ve věci archeologie
Impulzem pro vznik zákonodárné iniciativy ve věci řešení problematiky archeologie byla konkrétní negativní zkušenost s oprávněnou organizací, která působila na území Pardubického kraje. „Vzhledem k tomu, že právní úprava v památkovém zákoně nedává téměř žádné možnosti, jak řešit potenciální prohřešky a nekvalitně odváděnou práci, hledala se cesta, jak posílit postavení kraje jako vlastníka archeologických nálezů nalezených na jeho území. Jako nejvhodnější se ukázala varianta, která dávala kraji možnost vydat nařízení, v němž by kraj upravil požadavky na zpracování a předávání movitých archeologických nálezů a dokumentace k nim. Zároveň bylo navrženo, aby kraj měl zákonnou možnost prostřednictvím svých příspěvkových organizací, kontrolovat činnost oprávněných organizací působících na jeho území,“ vysvětlil náměstek hejtmana pro oblast kultury a investic Roman Línek.
Financování sociálních služeb
Radní Pavel Šotola hovořil o problematice financování sociálních služeb s ohledem na státní rozpočtové provizorium. „Považujeme za nezbytné, aby se v rámci rozpočtového provizoria schválila výjimka pro financování sociálních služeb. Stabilitu systému by zajistilo uvolnění prostředků ve výši alespoň 6/12 roku 2021. Výši dotace by kraje potřebovaly znát nejpozději v polovině ledna tak, aby její rozdělení na jednotlivé poskytovatele služeb mohly schválit na únorovém jednání zastupitelstva,“ řekl Pavel Šotola. Ten také upozornil na nutnost zvýšení maximálních úhrad za sociální služby ve vyhlášce č. 505/2006 Sb. „Tato vyhláška byla naposledy novelizována v roce 2014. Za současnou maximální úhradu za stravu, která činí 170 korun na den, nejsou poskytovatelé schopni uvařit a zajistit plnohodnotnou celodenní stravu, tedy minimálně tři hlavní jídla, vařit diety a dodržovat nutriční hodnotu stravy. Z tohoto důvodu navrhujeme navýšení maximálních úhrad o 20 procent,“ uvedl Šotola.
