ČR - V české krajině se přemnožily nutrie, které patří k nejvíce invazivním živočichům planety. Lidé je přitom považují za neškodné tvory a poblíž velkých sídel je navíc přikrmují, což problém ještě více eskaluje. Nutrie přitom vytlačují původní druhy živočichů, narušují břehy budováním nor a přenášejí různé druhy nemocí.
„Za poslední roky zaznamenáváme nebývalý nárůst nutrií v krajině. Pravděpodobnou příčinou rozšíření jsou velmi mírné zimy a příhodné podmínky v krajině. Nutrie se v těchto podmínkách rozmnožuje několikrát za rok, přičemž rodí 4-6 mláďat v jednom vrhu," uvedl Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Porodnost nutrií je poměrně vysoká, na druhou stranu úmrtnost pak relativně nízká. V kombinaci s intenzivním přikrmováním je pak populační boom pochopitelný. „Již dnes sledujeme, že na řekách a vodních plochách v zastavěných oblastech je hustota populace mnohdy větší než ve volné krajině," uvedl Mikulka.
Cedule v Pardubicích. Foto: Oldřich Hájek
Například Pardubice již přikrmování zakazují. A na cedulích lidi rovnou varují, které nemoci mohou nutrie přenášet. „Krmení nutrií se stalo jakýmsi koloritem trávení volného času na procházkách městem. Díky tomu se zvířata přestala lidí bát, žerou prakticky z ruky a nechají se hladit. Bylo by ale dobré vědět, že ačkoliv vypadají roztomile, škodí člověku i přírodě. Proto jsme nechali pro starosty městských obvodů vyvěsit informační cedule, aby lidé zvířata nekrmili a nepodporovali tak jejich přemnožení,“ uvedl náměstek primátora pro životní prostředí Jan Nadrchal.
V Chrudimi nutrie ve městě odchytili a umístili do záchranné stanice, kde mohou najít své patrony.
Aby lidi nekrmili nutrie, prosí lidi i Praha. Zvířata jsou tam v hojném počtu v okolí Střeleckého ostrova. Výzvy města se zatím míjejí účinkem.
Přenášejí řadu nemocí
„Nutrie dokážou spást vegetaci kolem břehů a jejich až desítky metrů hluboké nory mohou způsobit sesuv půdy, nebo dokonce pádu stromů. Mohou být přímo nebezpečné i pro člověka – často přenáší různé nakažlivé nemoci, např. leptospirózu, salmonelózu, krysí žloutenku nebo třeba některé druhy parazitů,“ uvedl odborník na životní prostředí Miroslav Míča.
Regulace nutrií je poměrně složitá otázka, lidé by je ale v prvé řadě měli přestat přikrmovat. Na honebních pozemcích mohou zasáhnout myslivci, a to buď přímým lovem nebo odchytem. „To však naráží na konfliktní náhled veřejnosti, která regulaci těchto druhů bere s velkou nevolí a není poučena o této problematice. Myslivci tak pochopitelně nebudou ochotni zdarma se vystavovat veřejnému lynči," uvedl vědec Ondřej Mikulka.
Chybí osvěta a ekologická výchova
Na nehonebních pozemcích pověřuje osobu místně příslušná státní správa, kde má nutrie status podobný jako ostatní volně žijící živočichové a může být lovena bez omezení. „Nejen v případě nutrií, ale také dalších invazních druhů savců chybí dostatečná ekologická výchova a osvěta. Prvním krokem je tedy vysvětlení nutnosti regulace a dobře funguje také motivační zástřelné pro lovce," dodal Mikulka.
Nutrie říční je velký hlodavec chovaný na kožešinu a maso. Pochází z Jižní Ameriky a v 80. letech patřilo tehdejší Československo k jeho významným chovatelům. Nutrie se postupně přizpůsobily našim podmínkám, zabydlely se převážně v teplejších částech země v blízkosti vod a začaly se úspěšně množit. Patří k invazivním druhům, a zatímco v jižní Americe jsou potravou pro krokodýly či velké hady, v Česku nemají přirozeného nepřítele.
