Pardubice - V literárním muzeu Krajské knihovny v Pardubicích na Příhrádku jsou do poloviny července k vidění unikátní památky. V prvním patře věže, kterou se prochází k pardubickému zámku, jsou totiž skryty poklady mimořádné historické a umělecké ceny, které se brzy opět vrátí do depozitářů. Jejich výstava doplňuje program 500 let renesance ve východních Čechách.
„Přirovnal bych tuto výstavu v našem regionu jejím historickým významem skoro ke korunovačním klenotům nebo Ďáblově bibli z Podlažického kláštera. Jsou tu totiž originály dvou rukopisných graduálů, tedy středověkých zpěvníků z 16. století, jaké neuvidíte ani při návštěvě Klementina, a dále výběr ze vzácných starých tisků z přelomu 15. a 16. století. To vše ze sbírek Regionálního muzea v Chrudimi. Zatím byly k vidění jen při mimořádných příležitostech. Nyní se jim dostalo adekvátního zabezpečení a klimatických podmínek ve speciálních vitrínách. Možný čas vystavení je ale vzhledem k jejich ochraně omezený a není jisté, zda je bude vůbec možné v nejbližších letech ještě v takovém formátu ukázat veřejnosti,“ říká náměstek hejtmana Pardubického kraje pro kulturu Roman Línek. „Nezanedbatelnou přidanou hodnotou literárního muzea při Krajské knihovně v Pardubicích je i to, že vstup je zde zdarma. Pokud by se nám návštěvníci v posledních dnech výstavy nahrnuli, museli bychom zavést objednávkový systém,“ dodává Línek.
Raritní obří zpěvník a první vyobrazení Chrudimi
Latinský ručně psaný a malovaný graduál pochází z r. 1530 z písařské dílny Jana Táborského. Byl využíván chrudimským literátským bratrstvem, které se shromažďovalo v místním děkanském kostele. Jeho impozantní rozměry (62 x 40 cm) umožňovaly, aby se mohli všichni zpěváci shromáždit kolem jednoho stojánku. Můžeme ho tak směle zařadit k největším zpěvníkům 1. pol. 16. století.
Český graduál, který vznikl v roce 1570, je mimořádně bohatě barevně iluminován. Jeho iniciciály jsou zdobeny plátkovým zlatem. Autorem iluminací je chrudimský měšťan Matouš Radouš. Pozoruhodné jsou zejména obdivuhodně propracované figurální scény se zachycením donátorů z řad chrudimského měšťanstva, ale také vůbec první vyobrazení města Chrudimi.
Když knihtisk dorazil do Čech
Na pardubickém Příhrádku je k vidění také nejstarší dochovaný výtisk středověké sbírky životopisů svatých, legend a traktátů nazvaný Legenda aurea z roku 1483. Sestavil ji dominikánský mnich Jakub de Voragine koncem 13. století.
Dále tu najdete první vydání známé Kroniky české Václava Hájka z Libočan z roku 1541. I přes tvrdou kritiku, které byl podroben její obsah, patřila až do 19. století k nejčtenějším česky psaným knihám. Prohlédnout si můžete i Bibli českou benátskou z roku 1506. Byla to první česká tištěná bible v zahraničí (v Benátkách). Jako první česká bible udává délky samohlásek. Byla značně oblíbená a velmi se rozšířila, což byla jedna z příčin delší odmlky dalších tisků bible v českém jazyce.
Každý den kromě pondělí
Nenechte si neopakovatelnou návštěvu expozice ujít. Literární muzeum je otevřeno každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Prohlídku můžete spojit třeba s návštěvou festivalu Léto na Příhrádku. Venkovní multižánrový festival od 1. července přinese řadu kulturních akcí, které se budou odehrávat přímo v prostorách před muzeem.
